Moje cesta k pohodovému porodu

 

Vše začalo tím, že jsem chtěla normálně porodit. Nechtěla jsem nic extra, jen v klidu a přirozeně porodit.

Tím, že jsem se hodně chystala jsem zjistila, že to jde. Pak to šlo hladce dokonce i ve velké fakultní nemocnici :-).

Na základě osobní zkušenosti se ze mě stala dula. Vše, co jsem se dozvěděla, naučila, a stále se učím, nabízím rodičům, aby měli možnost ovlivnit, jaký porod prožijí a jak přivedou na svět své miminko...

Pohodový porod

Jsem matka tří synů. Můj třetí porod byl pro mě nádhernou obohacující zkušeností. Byly to hodiny, kdy jsem věřila, že všechno zvládnu, protože jsem na to byla připravená. Nejen fyzicky, ale taky hlavně psychicky.

Věděla jsem, co chci, a těšila se na výsledek - narození mého dalšího syna.

K tomu všemu ale byla dlouhá cesta. Přes můj první porod, který nakonec dopadl císařem. Tenkrát jsem hodně podcenila přípravu a myslela jsem si, že lékaři za mne vše nějak vyřeší. Že stačí, že budu pozitivní v těhotenství a budu chodit cvičit. Ono to snad nějak dopadne.. 

Zmatek a pocity prohry

Vzhledem k mé geneticky vrozené dispozici jsem byla celé těhotenství v péči hematologické ordinace, kde mi lékařka doporučila porod císařským řezem. V porodnici zase doporučili porod normální a výsledkem byla přetahovaná mezi lékaři. Já jsem byla naprosto ztracená. 

Popřela jsem své pocity, svou intuici zakopala hluboko pod zem, a čekala, co bude. Nakonec mně týden před porodem řekli, že chtějí, abych rodila normálně a porod vyvolají. Začala jsem panikařit, že nejsem na porod připravená, což jsem opravdu moc nebyla.

Můj syn to myslím nějak vycítil a dva dny před porodem se otočil zpět hlavou nahoru. Tím zajistil, že jsem nakonec opravdu absolvovala porod císařským řezem, který byl ale hodně komplikovaný a má rekonvalescence byla náročná. Nemluvě o pocitu ochuzení o zážitek z narození syna a z jeho prvních hodin života. Po porodu jsem byla hodně vyčerpaná a komplikace jsem vnímala jako svou prohru. 

Dokážu to... a chci to sdílet

Dnes vím, že kdybych tenkrát věděla, co vím teď, dokázala bych pravděpodobně i svého prvního syna porodit normálně a pokud ne, zvládla bych se lépe vyrovnat s případnými komplikacemi.

Pak přišel druhý porod. Předčasný a se smutným koncem.

Když jsem pak čekala třetího syna, celým svým bytím jsem usilovala o normální porod. Konzultovala jsem proto různé lékaře, porodní asistentku, studovala literaturu, internet. Výsledkem tohoto snažení byla velmi intenzivní příprava na porod.

Našla jsem porodníka, kterému jsem 100% důvěřovala a který můj záměr porodit tentokrát vaginálně naprosto podporoval. Tvrdil, že není žádný důvod, aby to tak nebylo, že jeden porod císařským řezem určitě nemusí znamenat, že bych nemohla rodit normálně. Vše se bude víc hlídat a jistě to půjde. 

Výsledkem takto intenzívní přípravy byl porod, který pro mě byl obohacujícím zážitkem, a to i přes řadu různých komplikací, které jsme museli v rámci porodu přestát.

Cesta k mému poslednímu porodu rozhodně stála za to. Stala se ze mě dula. O porodech píšu zde na blogu, na facebooku, ve svých e-boocích, vedu kurzy předporodní přípravy a doprovázím rodiče při porodu.

Věřím, že velká část klíče k úspěšnému a hladkému porodu tkví v předporodní přípravě.

Mé kurzy a vzdělání:

  • Kurz pro duly České asociace dul, 2015
  • Kurz Péče o rodiče po perinatální ztrátě (Dlouhá cesta a FZS ZČU), 2016
  • Workshop Spinning Babies s Jennifer Walker (UNIPA), 2017 
  • Kurz Těhotenské dotekové techniky (Jitka Čejková, ČAD), 2017
  • Kurz sportovní a relaxační masáže (Plzeň) 2017
  • Workshop Optimal Maternal Positioning s Ginny Phang-Davey (Praha), 2020