Moje cesta k pohodovému porodu

 

Trvalo mi docela dlouho než jsem zjistila, co a jak dělat, abych mohla porodit podle svých představ.

Pak to šlo hladce dokonce i ve velké fakultní nemocnici :-).

Na základě osobní zkušenosti se ze mě stala dula. Vše, co jsem se dozvěděla, naučila, a stále se učím, nabízím rodičům, aby měli možnost ovlivnit, jaký porod prožijí a jak přivedou na svět své miminko...

Pohodový porod

Jsem matka tří synů. Můj třetí porod byl pro mě nádhernou obohacující zkušeností. Byly to hodiny, kdy jsem si byla jistá, že všechno zvládnu, protože jsem na to byla připravená, a to jak fyzicky, tak hlavně psychicky. Přesně jsem věděla, co chci a těšila se na výsledek - narození mého dalšího syna.

Můj první porod ale takový nebyl. Tenkrát jsem hodně podcenila přípravu a myslela jsem si, že lékaři za mne vše nějak vyřeší. Že stačí, když budu pozitivní v těhotenství a budu chodit cvičit. Ono to snad nějak dopadne.. 

Zmatek a pocity prohry

Vzhledem k mé geneticky vrozené dispozici jsem byla celé těhotenství v péči hematologické ordinace, kde mi lékařka doporučila porod císařským řezem. V porodnici zase doporučili porod normální a výsledkem byla přetahovaná mezi lékaři. Já jsem byla naprosto ztracená. 

Popřela jsem své pocity, svou intuici zakopala hluboko pod zem, a čekala, co bude. Nakonec mně týden před porodem řekli, že chtějí, abych rodila normálně a porod vyvolají. Začala jsem panikařit, že nejsem na porod připravená, což jsem opravdu moc nebyla.

Můj syn to myslím nějak vycítil a dva dny před porodem se otočil zpět hlavou nahoru. Tím zajistil, že jsem nakonec opravdu absolvovala porod císařským řezem, který byl ale hodně komplikovaný a má rekonvalescence byla náročná. Nemluvě o pocitu ochuzení o zážitek z narození syna a z jeho prvních hodin života. Po porodu jsem byla hodně vyčerpaná a komplikace jsem vnímala jako svou prohru. 

Dokážu to... a chci to sdílet

Dnes vím, že kdybych tenkrát věděla, co vím teď, dokázala bych pravděpodobně i svého prvního syna porodit normálně a pokud ne, zvládla bych se lépe vyrovnat s případnými komplikacemi.

Když jsem pak čekala třetího syna, celým svým bytím jsem usilovala o normální porod. Konzultovala jsem proto různé lékaře, porodní asistentku, studovala literaturu, internet. Výsledkem tohoto snažení byla velmi intenzivní příprava na porod.

Našla jsem porodníka, kterému jsem 100% důvěřovala a který můj záměr porodit tentokrát vaginálně naprosto podporoval. Tvrdil, že není žádný důvod, aby to tak nebylo, že jeden porod císařským řezem určitě nemusí znamenat, že bych nemohla rodit normálně. Vše se bude víc hlídat a jistě to půjde. 

Výsledkem takto intenzívní přípravy byl porod, který pro mě byl obohacujícím zážitkem, a to i přes řadu různých komplikací, které jsme museli v rámci porodu přestát.

Cesta k mému poslednímu porodu byla náročná, ale rozhodně stála za to. Stala se ze mě dula. O porodech píšu zde na blogu, na facebooku, ve svých e-boocích, vedu kurzy předporodní přípravy a doprovázím rodiče při porodu.

Věřím, že každá žena může prožít přirozený, pohodový porod, na který bude radostně vzpomínat po zbytek života. 

Mé kurzy a vzdělání:

  • Kurz pro duly České asociace dul, 2015
  • Kurz Péče o rodiče po perinatální ztrátě (Dlouhá cesta a FZS ZČU), 2016
  • Workshop Spinning Babies s Jennifer Walker (UNIPA), 2017 
  • Kurz Těhotenské dotekové techniky (Jitka Čejková, ČAD), 2017